Z895 – Před tebou, Bože, skláníme své hlavy

Před tebou, Bože, skláníme své hlavya přinášíme duše zraněné.Kéž by tu s námi, Králi věčné slávy,lid Boží vyznal všechny hříchy své.Ať světci naši, kteří žijí v ráji,přímluvou mocnou nás teď podpírají,když vstoupili jsme do svatyně tvé.

Všem věkům dávals svaté muže, Pane,a obdařils je duchem moudrosti,by odkrývali hloubky nevídanétvých příslibů a tvojí milosti.Náš svatý Jan, ten svědek pravdy věrný,nám odhaloval pramen nepřeberný,jenž tryská, Bože, z tvojí věčnosti.

Když chléb a víno do rukou kdys brávalkněz-hrdina ve svaté oběti,on v tobě stále silnějším se stávalpro chvíle vrcholného vzepětí;když v mukách Jeho život uhasínal,duch nezlomný se k Tobě, Bože, vzpínal,svou trýzeň těla v oběť nesl ti.

My stojíme zde před tvou Kalvárií,teď celé nebe se k nám přiblíží.S úžasem víry kleknem před hostiía v svaté bázni vzhlédnem ke kříži.Co můžem dát tvé lásce nekonečné?Jen srdce své, ač slabé, ale vděčné,že jsi nás, Kriste, s Otcem usmířil.

Dřív než k nám přijdeš ve Svátosti svojí,očisti ústa, zrak i srdce nám,ať otevřem se přítomnosti tvojí,kde denně čerpal sílu svatý Jan.Tys byl vždy jeho, on ti patřil navždy.Tak jako on ať k tobě přilne každýs vědomím, že jen tys náš Bůh a Pán.

Ježíši, pro nás hříšné umučenýa vzkříšený pro naše spasení,dáváš nám pokrm nedozírné ceny,by nehladověl tvůj lid zemdlelý.Ty, živý Bože, žiješ také ve mně,změň ve světlo mé duše stíny temné,jediný zdroji pravé proměny.

V zástupu těch, kdo tvoří české nebea zbavují nás běd a neštěstí,Jan z Nepomuku, který slaví Tebe,nám zdobí kaple, mosty, rozcestí.Má v rukou kříž a hvězdy kolem skrání,své zemi vyprošuje požehnánía spásu těm, kdo upřímně ho ctí.

Mlčením jeho ústa zpečetěnánic nezradila z Božích tajemství,když duše byla Tebe, Bože, plná,svou smrtí pravdě vydal svědectví.Kéž i nám slabým vyprosí dost síly,abychom, Pane, vždy Ti věrni byli,v zápasu se zlem došli vítězství.