592 – V zkroušenosti srdce

V zkroušenosti srdce svéhok tobě, Bože, jdeme dnes,aby Tvůrce velikéhooslavil náš vděčný ples.Nitro naše očisť, Pane,aby milost oběti,která na svět celý kane,mohla duši prospěti.

Slovo tvoje vede lidik pokoji a radosti,kdo se podle něho řídí,prospívá v tvé milosti.Bůh mu dává v kříži síly,naplňuje útěchou,zvláště v poslední jej chvílik světlu vede smrti tmou.

Kněz, hle, jménem církve BožíBohu dary podává,v nich se Kristus, sám Syn Boží,za nás v oběť smírnou dá.My zas jemu v oběť sebepřinášejme s radostí,dá nám jednou dojít nebe,věčnou slávou uhostí.

Pojďme, dítky, k Otce stolu,vykoupení, spěchejte,přijímejte pokrm spolu,který Pán vám dává zde.Ovoce to stromu kříže,mana rajská, nebes plod,sytí, hojí, vede blížek věčné spáse lidský rod.

Zástup věrných se ti klanív díkůvzdání upřímném,daruj nám své požehnání,spoj nás v těle jediném.Zlo ať dobrem přemáháme,hledáme vždy vůli tvou,dej ať život náš se stane,Ježíši, tvou oslavou.