516 – Na své tváře padáme

Na své tváře padámepřed tvou velebností,oběť, kterou chystáme,přijmi s laskavostí,jak ji k věčné poctě tvéJežíš ustanovil,než za naše spasenína kříži krev prolil.

Kdo je z Boha, pravil Pán,slovo Boží slyší;má své nitro dokořána hluk světa ztiší.Tak se ztiším dnes i jápřed tebou, můj Pane,ať v mé mysli pravda tvái v den všední plane.

Chléb a víno, Bože náš,tobě obětujem;srdce, které jen ty znáš,tobě zasvěcujem.Přijmi je a proměň jejako ten chléb s vínem,ať se navždy tajemněsjednotí s tvým Synem.

Duše, teď se rozlétni,ke svatému kříži,kde na hoře obětníOtcův hněv Syn smíří.Ježíš se přibližuje,jde vstříc lidu svému,odpuštění slibuje.Klanějme se jemu.

Kristus na zem sestoupila k Otcově chválekrví svou nás vykoupil;zemřel, živ je stále.Zvěstovaný Mesiášpouta smrti láme.Tobě, Králi, hosti náš,duši otvíráme.

Pane, já nejsem hodentvého navštívení,mnohým hříchům podroben,světlo ve mně není.Ale ty jsi světlo mé,pokrm duše mojí,jenž mě v lásce přítomnés věčnou láskou spojí.

Když jsi chodil Judeí,mnohý toužil, Pane,dotknout se tě s nadějí,že se zázrak stane.Já tě cele v srdci mámjako chléb svůj denní;kéž tě s vírou přijímám,věčné uzdravení.

Kéž zpěv díků za tvůj darv našich srdcích vládne,ať v nás živé lásky žárpřes den nevychladne.Buď tvá svatá oběť v násneustále živá,zůstaň s námi dnes i v čas,kdy se připozdívá.