513 – Hleď, mocný Hospodine
Obecné mešníTx N~: 17. stol.
- mešní píseň
- eucharistická oběť
- reálná přítomnost
- slzy kajícnosti
- svaté přijímání
- Kristus jako dar Otci
- duchovní boj
- Církev strážkyně pravdy
- věčná odměna
- sestoupení z nebe
Text písně
Hleď, mocný Hospodine,k nám z věčných nebes hor,již oltář jasný kynea zbožný pěje sbor;ó kéž se v této doběproud slzí vyronía obrátí nás k tobě,nám tebe nakloní.
Jak veliký jsi, Pane,jak slavné jméno tvé!Tvůj dech vším světem vane,vše řídíš v moci své.Ó budiž tobě vzdánačest, chvála navěky!Tys věčná spásy brána,zní vesmír daleký.
Své církvi pravdy slovajsi svěřil bezpečně,v nich ona spásu chovávšem těm, kdo věří v ně;vždyť jenom svatá víra,ač svět jí pohrdá,zdroj štěstí otevírá,lék choré duši dá.
Co, Pane, tobě dámev dar za hřích spáchaný?Co nejdražšího máme,je Syn tvůj seslaný.Buď pro smrt tvého Synakajícím hříšníkůmdnes odpuštěna vinaa trest nám viníkům.
Hle, z nebe k nám sestoupilSyn Boží na oltář,svou krví nás vykoupil,k nám sklání božskou tvář;chce býti naším hostem,svá srdce chystejmea zasvěťme je ctnostem,Přijď, Pane! volejme.
Ó vítej, Pane Kriste,již tebe objímám,stvoř ve mně srdce čisté,ať v dobru prospívám.Sil mě svou krví, tělem,ať víru zachováma s ďáblem nepřítelemv boj vítězný se dám.
Již oběť Ježíšovase vznesla k výšináma z nebe milost nováse hojně snáší k nám.Nuž spějme k povolání,kam Bůh nám pokyne,ať nás pak po skonánímzda věčná nemine.