284 – Slyšte, slyšte, pastuškové

Slyšte, slyšte, pastuškové,jaké znějí zpěvy novév této noční hodiněu betlémské jeskyně.

Andělé tam sestupují,slávu a čest prozpěvují,pacholátku nadšeně,jež tu leží na seně.

To děťátko je Syn Boží,od něho je všechno zboží;zde však leží maličký,synek chudé matičky.

Pěstoun Josef po Betléměhledal nocleh Pánu země,nikdo neměl místečkapro tohoto poutníčka.

V jeslích leží pacholátko,plesej, jásej, šťastná Matko,i když Betlém nezná tě,ty zde nejsi v samotě.

Sbor andělů jak své panís uctivostí se ti klaní,nemluvňátko líbají,radostně je vítají.

Až sem od východu z dálipospíchají moudří králi,aby vzdali chválu, česttomu, jenž Král králů jest.

I my jdeme k chudé stáji,ta dnes podobá se ráji:píseň andělů tam znía Pán všeho bydlí v ní.

Přimlouvej se, Boží Matko,která chováš Jezulátko,ať svou ruku vztáhne k náma laskavě žehná nám.