282 – Betlémské světlo

A1.Betlémské světlo nad celou zemítemnoty duší otevírá.Prohlédli slepí a zpívají němí,slovo si hledá vroucí víra.Král pokoje ta slova zná,tak mocná a tak líbezná.

A2.Zahřmělo z nebe v andělském sboru:Sláva buď na nebesích Pánu!Na zemi každému lidskému tvorumír, který zhojí každou ránu!Dnes ve vzpomínce na Betlémjdem za mírem a za světlem.

B3.Najdem je jistě. Pozorně slyšmepřesvaté slovo, jméno Ježíš.Pane náš, zahynem v temnotě hříšné,pokud ty sám nás neosvěžíš.Ó Dítě, které přicházíša z dřeva jeslí zvedáš kříž.

B4.K věčnému trůnu, k chudičkým jeslímnesem své dary víc než chudése srdcem nadšeným, se srdcem skleslým,s hořkostí, která z hříchu zbude,své radosti, svůj každý vzdychi skrovné dílo rukou svých.

A5.Ty, jenž jsi stvořil kytice květů,pohřbená zrna měníš v chleby,zahrň i nás v onu všemocnou větu,jež hlínu země zdvihne k nebi.Aby v nás život neuhas,přijď, Věčný, Živý, mezi nás!

B6.Vladaři duší, prameni záře,zrozený skrytě z Panny prosté,zrozený před námi zde u oltáře,náš Hostiteli a náš Hoste,proměň nás ke své podoběa zapal touhou po tobě.

A7.Z hlubiny věčna smrtelným lidemSyn Boží narodil se v čase,nám, kdo jsme žili, kdo žijem, kdo přijdem,z chleba se rodí zas a zase,jen z jeho těla prameníi našich duší zrození.

B8.Svatý déšť smývá žaly a kaly,svatý chléb nasycuje lačné,my jen své vyprahlé duše ti dali,ó vláho z výše nadoblačné,a ty jsi zde a v nás a náš,svou krev nám do žil rozléváš.

A9.S jakými díky přijíti k toběv té chvíli, kdy v nás nebe zpívá?Ustel si v nás jako v posvátném hrobě,vem s sebou naše srdce živá,až o velikém vzkříšeníse řeky vrátí k prameni.

B10.Děťátko bílé, z čistého klínanebeská záře ze studnice,tisíce žíznivých k tobě se vzpíná,jediný doušku pro tisíce,zatímco tobě matka tvámléko své duše podává.

A11.Pozváni tebou klekáme před ní,aby nás měla svými dětmi,jako v den sváteční, tak i v den všední,když vstanem ráno, když se setmí,ať lásku k tobě rozvíjív nás láska k matce Marii!